Postavička Křesťanská hudební skupina Juventus Logo

Obsah stránek

Příběhy
Jsi 163307. návštěvník od 17. 3. 2008 a spolu s tebou je tu ještě jeden člověk.
Valid HTML 4.01 Transitional
Valid CSS
Valid RSS
Level A conformance icon, W3C-WAI Web Content Accessibility Guidelines 1.0

"Hlavně pozor na zásuvku..."

Naše sestava hráčů a zpěváků je skupina velmi hodných a spořádaných lidí, takže je celkem záhadou, proč vždycky někde něco rozbijeme, zničíme nebo zkrátka srovnáme se zemí. Asi největším problémem jsou pro nás stoly. Když mu neupadnou nohy, ulomí se horní deska nebo...Zkrátka zase jsme měli průšvih. Hned v pátek při příjezdu do domu U sv.Martina v Holešově jsme začali dělat místo pro 30 lidí v jedné místnosti, která by za normálních okolností pojala i 50 členů, jenže v prostřed celé místnosti je sestavený dlouhý,masivní přetěžký stůl. Výhoda byla, že neměl nohy, ale stál na stejně dlouhém masivním soklu. Celá tato nádhera zabírala 80% volného místa, které jsme hodlali využít ve svůj prospěch a proto se slovy : "Tohle musíme nějak předělat, přece tu nebude ten krám zavazet!" - jsme vší silou zabrali, že stůl posuneme. Nepohnul se ani o píď. Zvažovali jsme taktiku, ale mezitím už přišli další dva členové. Už nás bylo pět a protože na linoleu se posunout trochu stůl dal, rozhodli jsme se, že jej posuneme na jeden zátah na konec místnosti. Opět jsme na odstartování zabrali, stůl se skutečně pohnul,protože pětice už měla síly dost, ale natolik nečekaně rychle, že než kdokoli mohl hlesnout, narazil přímo do stěny v místě, kde původně byla zásuvka. Ozvalo se takové zvláštní křupnutí, prasknutí a nám před očima se sesunul kus stěny i se zásuvkou na stůl. Asi pět vteřin bylo hrobové ticho, kdy pětice jen tiše zírala na rozdrcenou zásuvku a odlouplou zeď.
Honza se začal smát jako první, Janča se přidala.
"Ve chvíli, kdy jsme zabrali, mi bylo jasné, že bychom mohli tu zásuvku rozbít, ale než jsem stačila cokoliv - tak už to bylo!" - nechala se slyšet a dala ruce v bok. "Co teď?"
Lea sepla ruce, zakoulela očima : "Musíme to rychle dát do pořádku...ale rychle..., ještěže se náš otec vrací až zítra večer. Chtělo by to zedníka a elektrikáře! A taky náhradní kryt...myslím že jeden doma máme..."
Jana zalovila v paměti a po chvíli už vytáčela číslo nejmenovaného zástupce za děkanát, který shodou okolností měl elektro-techniku v malíčku. "Co jste zase vyváděli???" - ozvalo se v telefonu, ale slíbil že přijede, a veme s sebou i nářadí a vše potřebné. Pětice zase stůl pracně od zdi odtáhla, Honzyk zametal opadanou zeď, Lea šla řešit problém s místní knihovnicí, protože bylo třeba vypojit elektriku. Knihovnice mrkla na zásuvku, a protože byla otrlá z akcí, které v domě prováděli ministranti, jen mávla rukou a pronesla: " No, to nám sice nepojede počítač, ale opravit by se to mělo.."- a už otvírala kryt, kde byly pojistky. Spolu s Janou zkoumaly, kde se vlastně co vypíná, takže kolemjdoucí z ulice viděli, jak to ve farní knihovně krásně bliká. Chvilku světlo, chvilku tma. Honzyk s Leou využili "problikaný čas" k tomu, že běželi pro umělohmotné krytky zásuvek, kterých ještě ze starých dob bylo u Čapků naštěstí hned několik. Zadýchaně se pak vraceli zpátky do města, celou cestu ještě řešili, kde sehnat sádru, aby zamázli aspoň trochu omlácenou stěnu. V domě už bylo mezitím veselo. Elektrikář se dostavil, s sebou měl šroubovák ale zjistil, že potřebuje jiný. Naštěstí knihovnice byla víc, než standartně vybavená, ochotně zapůjčila vše, co bylo potřeba, a šroubováků měla ve svém šuplíku na farní knihovnici opravdu nějak moc... Juventusoví, kteří přijížděli se kupili kolem zásuvky a všichni se zvědavě ptali, co to děláme??? Nemělo valnou cenu, něco jim vysvětlovat. Zdárně se po hodině zapla elektrika, v knihovně se opět zablesklo, nažhavil se počítač se svým "plně výkonným Windows 1995" a několik zdatných malířů se putilo do zamaskovávání omýtky.

--------------------------------------------------------------

V neděli bylo potřeba dát všechno zpátky do pořádku. Kolem zásuvky se chodilo obloukem, obezřetně a s tichou obavou, aby se neloupala barva. Když se posunoval stůl, zazněla pověstná věta : "Hlavně pozor na zásuvku!" Vše bylo v pořádku vráceno zpátky, odešli jsme dělat pořádek do další místnosti. I tam byl stůl, starý, s rozkládací deskou. Jedna z těch desek praskla a stůl tak nešel složit, my ale poučeni z předchozích nezdarů, opatrně jsme stůl přikryli ubrusem a po špičkách odešli...
Příští víkend máme zase v Domě U sv.Martina...ehm...
(Juventus, 8. 2. 2009, 11:12)

Naše příběhy

Dvacet deka pařížáku a dvacet rohlíků
"Hlavně pozor na zásuvku..."
Cestou necestou se svou osuškou...
"Bo nevime, co zitra bude!"
Než se sejdeme...
Sezobnul je pták
Jak jsme přišli o nohu
Sušenky Betonky
Není vždy jen veselo
Proč jsou naše trička fialová
Akce "zlomená ruka"

 

Postavička Postavička