Postavička Křesťanská hudební skupina Juventus Logo

Obsah stránek

Příběhy
Jsi 163310. návštěvník od 17. 3. 2008 a spolu s tebou jsou tu ještě 2 lidé.
Valid HTML 4.01 Transitional
Valid CSS
Valid RSS
Level A conformance icon, W3C-WAI Web Content Accessibility Guidelines 1.0

Akce "zlomená ruka"

V sobotu ráno se Lea probudila do slunného rána a měla radost. Z toho že neprší, z toho, že Juventus míří na Cantate Domino....než zapípal mobil. -V KOLIK HODIN JSI NA NADRAZI?- Samozřejmě "šéfová" jako obvykle bez kreditu se na odpověď nezmohla. Měla naplánováno být tam v 11hodin, ale smska se zdarma nechtěla odeslat... :( Čas změn se však nezadržitelně blížil. Lea za poslední kredit totiž poslala informace sestrám z Loukova, cenné informace se ale mohly hodit i klukům Jakubovi a Markovi. Avšak v osudné minutě, vteřině či desetině vteřiny...zkrátka v té chvíli, co dala příkaz k přeposlání sms si uvědomila, že oslovení "Mé milé dcérenky" asi nebude to pravé pro oslovení mužské části sboru. Nedalo se nic dělat. Smsky byly rozeslány, kredit v nenávratnu. Bylo půl deváté, když došla na mobil zpráva od Jakuba-klávesisty. "Prý asi" nepojede, neboť si včera zlomil ruku....Ale třeba "prý" pojede Marek....
Lea sice tušila nějakou "divočinu", ale člověk nikdy neví. Ještě, že se ozvala Janička..."Včera u nás Jakub byl, i s Máriem, ruce měl v pořádku...To je asi nějaká habaďůra..." jenže špetka pochybností zůstala. A bylo hůř!
Na poslední chvíli došlo k poslední změně. "Šéfová" nejela vlakem, ale čekala na Janičku a Jiřinku, které přislíbily dopravu autem. (Vlaková sestava byla včas informována o změně a těšila se veselé cestě.) Už na zastávce, kde Lea čekala jí přišlo divné, že si Jakub zlomil ruku, marně přemítala, jak si ji asi zlomil...a kdo to vlastně odehraje???
V autě hned zjišťovala, jak na tom Jakub je. Janička ji kupodivu s klidným výrazem sdělila, že "prý" tu ruku má "nějak zlomenou". Leu málem omývali. "A kdo to odehraje?" Janička ji těšila: "To je v pohodě, třeba já, nebo ty..." Lea samozřejmě oči navrh hlavy:"No blázníš, já to nezahraju! A i kdyby, to nebude ono!!!" Janča mávla rukou, což bylo gesto, které trochu Leu uklidnilo, ale ne příliš. "Co kdyby se to nahrálo postupně do kláves, a pak zrychlilo..." - uvažovala už nahlas asi po hodině, kdy spolu s Janičkou zůstala na kruhovém objezdu, kousek od Napajedel. Obě čekaly na jednoho z hlavních aktérů - na Marka. Dočkaly se, obě téměř "vysmáté z podoby". Jaké však bylo jejich překvapení, když uviděly za volantem auta místo Marka Jakuba. A řídil....! Jednou rukou!
"On si tu ruku opravdu zlomil!" - zahořekovala Lea.
Ale všechno bylo jinak.
V tu chvíli se Jakub s Máriem neskonale řechtali, protože se Jakub spletl a málem dal na volant ruce obě.Auto jelo obezřetně za autem holek. Po příjezdu do Hradiště (kdy se přesvědčili, že Lea je na faře), vybalovali kluci věci z auta. Na poslední chvíli si ještě klávesista schoval ruku do mikiny a iluze před "nebohou šéfovou" byla dokonalá. "Ukaž ruku!" - první slova přivítání trochu neobvyklá....ale v dané situaci pochopitelná.
To už se k Jakubovi hrnuli i ostatní, ke kterým se ten "drb" donesl... Jakub pomalu sundal mikinu....Pomsta kluků za "dcérečky" v sms byla sice drsná, ale radost z toho, že je Jakub v pořádku (což ovšem Janička taky věděla) daleko větší.
Jak se říká - Ende gut, alles gut!
(Lea, 7. 6. 2006, 15:17)

Naše příběhy

Dvacet deka pařížáku a dvacet rohlíků
"Hlavně pozor na zásuvku..."
Cestou necestou se svou osuškou...
"Bo nevime, co zitra bude!"
Než se sejdeme...
Sezobnul je pták
Jak jsme přišli o nohu
Sušenky Betonky
Není vždy jen veselo
Proč jsou naše trička fialová
Akce "zlomená ruka"

 

Postavička Postavička